15. 4. 2020Minut čtení: 4

Capillas de Mármol aneb Mramorové jeskyně

Aktualizováno: 1. 5. 2020

Po dlouhé době na Ruta 7, neboli Carretera Austral jsme zakotvili u blankytně modrého jezera Lago General Carrera, společně s našimi australskými kamarády Skye a Nickem. Jezero je ledovcového původu, takže i jeho barva je naprosto jiná, než u normálních jezer, krásně průzračně modrá a je druhým největším jezerem Jižní Ameriky.. Voda z jezera pak putuje do Pacifiku. No a na tomto obřím jezeře se schovává další skvost severní Patagonie. A tím jsou mramorové jeskyně.

Proč mramorové? Protože, když je hezké počasí, sluneční paprsky vytvářejí odraz na hladině jezera a vytvoří tak krásné mramorování uvnitř jeskyň. Je to velmi navštěvované místo, a tak mít jeskyně jenom pro sebe je celkem oříšek. Dostanete se k nim buď lodí, nebo na kajaku.

Nejlepší, a také nejšetrnější volba, je kajak. My jsme se s místním domluvili, že chceme mít jeskyně jen pro sebe, a tak jsme na kajaku vyrazili o něco dříve, než bývá zvykem a stihli jsme i východ slunce.

Proplouvali jsme jimi stále dokola a nemohli se nabažit. Jsou 3 nejznámější jeskyně: Tunel, Katedrála a Kaple. Katedrála je největší a má několik síní. Kdežto Kaple je menší a neříká se jí Kaple jen tak nadarmo. Dříve se tam odehrávaly ceremonie. A říká se, že ten, kdo se dotkne její stěny, bude do roka a do dne mít svatbu. Tak tuhle informaci jsme se dozvěděli až po tom, co Patrik vjel dovnitř, a aby nenaboural, opřel se o stěnu rukou. Obličej místního průvodce, který na mne hodil očko typu “máš to jasný”, byl k nezaplacení.

Během objevování jsme se dozvěděli, že tytojeskyně vznikaly více než 6 000 letpomocí vln, které narážejí na stěny, a také díky uhličitanu vápenatému. Intenzitu odstínu a barev pak mění různá roční období a hladina vody. Takže pokaždé je jiný pohled.Nejlepší doba pro návštěvu je bezpochyby mezi zářím a únorem, kdy z ledovce taje nejvíce vody a voda v jezeře je pak naprosto tyrkysová a dodává mramoru nádherné odlesky.

Pro nás byl tento zážitek naprosto nezapomenutelný a dokonalý. Tyto zážitky vstřebáváme ještě dodnes a mile na ně vzpomínáme. Kéž by existoval teleport, abychom se mohli do těchto míst vracet častěji, třeba na západ slunce.

Jak se sem dostat:

Autem:

Buďto můžete dojet do malé vesničky Puerto Rio Tranquilo a zajednat si tour s místním průvodcem, která Vás přímo k lodi nebo kajakům odveze, nebo si na místo, kde mají agentury kajaky můžete dojet sami. Ovšem z břehu nic vidět není a nedá se tam lehce dostat, takže budete potřebovat své kajaky nebo čluny tak jako tak. Dávejte akorát pozor na místní, kterým by se nemuselo líbit, že na jejich "atrakci" jedete sami bez průvodce.

Přes agenturu z Coyhaique, která Vás přímo odveze na místo.

Autobusy:

Autobusy z Coyhaique - Cochrane: Buses Sao Paulo, Acuario 13, Don Carlos, Aguilas Patagónicas, a Sabra - zastávka Puerto Rio Tranquilo, každý den, cesta trvá 6 hodin, cena cca 450Kč

Autobusy z Chile Chico - Puerto Rio Tranquilo: Loreto San Martin, Buses Eca, and Buses Seguel každý den, cesta trvá 5 hodin, cena cca 450Kč

Ubytování:

V okolí je spousta hostelů a hotýlků, ale také kempů, či míst pro volné kempování. Vše naleznete v aplikaci iOverlander, která je offline a zdarma. KLIKNI SEM pro získání aplikace.

V místě se dá za pár kaček i vyprat, ale buďte obezřetní, Skye se ztratilo její oblíbené triko, takže poctivě počítat kusy!

My jsme zaparkovali na pláži, a tam si našli klidný spot. Nikdo nás zde neobtěžoval a byl relativně klid a dostatek místa pro další vanlifers či stany.

Vyzkoušeli jsme výbornou malou restauraci s názvem Casa Bruja, kde vaří opravdu výtečně, jen se nedejte ošálit jejich angličtinou, snaží se natáhnout.

Jsou zde celkem dvě místa, kde natankovat čerstvou vodu a hned na hlavní silnici, směrem k pláži je plno malých domečků - agentur, které nabízejí výlety po okolí.

Hostely zde mají za cenu 10 000 pesos (290Kč) nebo můžete využít místních "cabañas" od 35 000 - 52 000 (869Kč - 1505Kč)

Ceny:

Loď - 10 000 pesos (288Kč) - 1h

Kajak - 35 000 (1008Kč) - 2-3h

Rozdíl mezi kajakem a lodí

Mnoho lidí kouká na peníze a nerado akceptuje názor, že v tomto případě by se na peníze nemělo koukat. Ovšem, pokud opravdu chcete mít zážitek na celý život, jako my, řiďte se touto radou - zde, pokud bude dobrá přízeň počasí, určitě jeďte na kajaku! Vedou se tu mezi kajaky a loděmi velké rozepře, protože obě strany chtějí vydělávat co nejvíce a navzájem si přetahují klienty. Nalákají na vše možné, jen aby Vás dostali do lodě. Co už ale neřeknou je ta skutečnost, že na lodi nebudete sami, ale ještě s dalšími 10 - 15 lidmi, že jako loď nebudete sami, ale budou tam s Vámi ještě další 4 lodě. Že Vám loďka přijede k jeskyni jen jednou a máte útrum, více možností pro focení se nekoná. Že při projetí lodí vnitřkem jeskyně se poničí její povrch, který se zde tvořil několik milionů let atdp. Samozřejmě Vás nechceme odrazovat, ale vidíme jako mnohem lepší nápad právě kajaky. Kajaky jsou sice dražší, ale pokud pojedete ve skupince 2 a více (jako např. my - já, Páťa, Skye a Nick) je velmi pravděpodobné, že dostanete slevu. Navíc, každý z Vás má jeden kajak - nemusíte se tedy hádat, kam pojedete. Když se domluvíte se svým průvodcem, můžete si i přivstat a vyrazit tak daleko dříve, právě na východ Slunce, jako jsme to udělali my. Po dvě hodiny jsme byli u jeskyň sami, nikdo nás nerušil a my si tak mohli jezdit, jak jsme chtěli, a přitom jsme poslouchali o jejich historii. Proplouvat se smí velmi pomalu, aby právě nedocházelo k poničení stěn - a to je ta chvíle, kdy krásně vidíte lajny od lodí, které sem vozí denně stovky turistů a ničí tento světový unikát. Proto nepodporujte masivní turismus, ať nám ještě něco zbyde :) Navíc na kajaku nesedíte jako bečky na lodi, ale krásně si máknete rukama a nemusíte mít raní rozcvičku.