14. 4. 2020Minut čtení: 6

Cerro Castillo a Ventisquiero Colgante

Aktualizováno: 1. 5. 2020

Ventisquiero Colgante

Začali jsme si to trekování užívat. Za což jsme byli rádi, protože jsme měli trochu strach, jak nám několikadenní treky půjdou. A tak, od této doby, jsme plánovali vícedenní treky, aby nám nic neuniklo a my viděli vše.

Směrem na jih bylo pár míst, které stály za to navštívit. Jako například ledovec Ventisquero Colgante, který visel ze skály dolů, a my jen čekali na to, až se jeho kus odlomí. Vždy, když se kus odlomil, byl slyšet hřmot, jako když je bouřka. O to víc byl zážitek silnější, až chlupy na rukou vstávaly! Ventisquero Colgante vypadá malý, ale ve skutečnosti se rozprostírá na 150.000 hektarech!

Cesta k vyhlídce na ledovec velmi snadná. Celkem 3h stoupání, ale výhled stojí za to. Pokud máte rádi treky, doporučíme v parku zůstat celý den a využít tak všechny stezky.

Jak se sem dostat?

Autem:

153km po Carretera Austral (Ruta 7) od městečka Chaitén směrem na jih. Pod výšlapem je velké parkoviště, kde v klidu můžete nechat své auto.

Veřejnou dopravou a stopem: Úsek Coyhaique - Puyuhuapi, Puerto Cisnes - Puyuhuapi nebo naopak. Společnosti, které tyto výlety denně dělají, jsou: Terra Austral Transportation (8 000 pesos (230Kč), odjezd 15:00 Hrs Coyhaique, odjezd 6:00 Puyuhuapi) Autobusy Águilas Patagónicas (8 000 pesos (230Kč), odjezd 15:00 Hrs Coyhaique) Becker Eirl Buses (9 000 pesos (260Kč), úterý a sobota v 7:00 z Coyhaique)

Ceny:

Vstupní poplatek (2019) u přístupové brány CONAF do národního parku Queulat je následující. Národní dospělý 3 000 pesos / 86Kč Národní dítě od 6 do 18 let 1 500 pesos / 43Kč Zahraniční dospělý 5 000 pesos / 144Kč Zahraniční dítě 2 500 pesos / 72Kč

Ubytování:

V okolí jsou cabañas, které stojí kolem

30.000 pesos (868Kč), můžete ale najít i místa u hlavní cesty, kde buďto rozložit stan, či zaparkovat Váš van.

Vstup do parku je označen "foťáčkem", a park je krásně značen, takže se neztratíte :)

V parku mají toalety a možnost načerpat si vodu. V okolí jsou také placené kempy od 2.500 - 6.000 pesos (72Kč - 174Kč).

Cerro Castillo

Nabití energií jsme se těšili do vesničky Villa Cerro Castillo. Není moc známá, ale za to není tolik turistická. U této vesnice se totiž nachází hora - Cerro Castillo, s výškou 2675 m. Svůj název nemá jen tak náhodou. Castillo totiž znamená hrad, a když se na horu podíváte, má opravdu obrys takového záhadného hradu. Horu zdolali jako první Chilani v roce 1966, poté je následovali Angličani a horolezci z Nového Zélandu. My jsme o jejím zdolání taky uvažovali (nevypadalo to zase tak nebezpečně), ale radši jsme tento zážitek přenechali zkušenějším.

Cesta k Cerro Castillo je velmi podobná, jako v Národním Parku Torres del Paine, a tak jsme si mohli vyzkoušet, co nás čeká. Jelikož cesta k ní byla přes soukromý pozemek, majitel vybíral vstup hned u vchodu. Zjistili jsme si veškeré info a rozhodli se, že tentokrát si dáme trek dvoudenní. A to hlavně kvůli tomu, že jsme chtěli opět využít naše nové vybavení, a hlavně, nafotit noční fotky! Jenže tento trek byl jednodenní bez možnosti přespání za 10.000 pesos (340 Kč/os).

Pokud ale chcete přespat, musíte v kempu, a to za 23.000 pesos (782 Kč/os). To nám přišlo trochu přitažené za vlasy, a tak jsme si vymysleli vlastní plán. U vstupu jsme zaplatili jako jednodenní trek. Pán ale nebyl hloupý a všiml si, že máme moc velké batohy. Ptal se nás tedy na náš plán. Měli jsme trochu strach, že se mu náš plán nebude líbit a řekne rázné ne. Ale naopak - plán nočního focení se mu strašně zalíbil a dokonce nám napsal na lísteček zprávu pro místního hlídače, že nás tam má nechat, protože fotíme noční fotky. Ještě nám sdělil, že další den bude na stejném místě a rozhodně chce vidět fotky, protože má noční fotky hrozně rád. Měli jsme obrovskou radost a vyrazili.

Cesta nahoru nám celkem zabrala 3,5 hodiny. Stálé stoupání, ale za to s nádhernými výhledy, kde nám společnost dělaly místní krávy. Byli jsme velmi překvapeni, že na cestě byla možnost si doplnit vodu. Měli jsme štěstí na počasí, a tak sluníčko pražilo o sto šest a voda byla více než vhodná. Náš výšlap končil lehčím šplhem po lanech a posledním kopcem z kamenů, až se zdálo, že cíl je nedohlednu. Byl ale na dosah ruky a to co jsme viděli, nám bralo dech.

Takhle modré jezero jsme nikdy neviděli! Někteří lidé věří, že jezero bývá jednou ročně vypuštěno a dno je nabarveno modrou barvou. Tak takhle to opravdu není. Je to čistá příroda. Na dně jezera je sediment, kterému se říká “skalní mouka”. A ta, při dopadu slunečního světla na jezero vytváří právě blankytně modrou nebo někdy i zelenou barvu.

Kolem druhé hodiny ranní, kdy jsme nasbírali dostatek materiálu, jsme se rozhodli vyrazit směr “blízký kemp”. Tak místo 8 minut nám cesta zabrala půl hodiny a stejně jsme ten kemp nenašli. Nu, což, snažili jsme se. Rozhodli jsme se tedy, že pokud nemůžeme stanovat, přespíme pod širákem! Dříve se u jezera nacházel kemp, a tak zbylo pár kamenných zídek, které poskytovaly ochranu od větru. Rozdělali jsme si naše karimatky, hodili na ně spacáky a zachumlali se. No co Vám budeme povídat! Nejlepší rozhodnutí! Od této chvíle jsme nechtěli jinak!

Mléčná dráha byla přímo nad námi, a tak jsme se mohli kochat celou noc. Tolik hvězd kolik jsme viděli tu noc, jsme nikde jinde neviděli. Člověku se ani nechtělo spát, jaká to byla nádhera. A jestli nám byla zima? Ne! Nebyla! Bylo nám krásné teplíčko! A to díky Hannah spacákům, které jsou naprosto bezkonkurenční!

Ráno nás probudily šimrající sluneční paprsky. Rychle jsme vstali, abychom stihli zachytit tyto paprsky na hoře. A taky, protože ráno nebyl vítr, hladina jezera byla jako zrcadlo, a to je na focení to nejlepší. Začala jsem vařit čaj a připravovat snídani. V tom se prohnala okolo mě jedna paní, co rozhazovala rukama. Podívala se pohoršeně na mě, pak šla k Patrikovi a postavila se hned vedle jeho stativu a začala si mumlat. Přišel s ní ještě její manžel, který nesl kufřík s vybavením pro foťák.

No, nejspíš se jí nelíbilo, že jsme na rozbřesk byli první. Nic nám ale neřekla, a tak jsme tomu nevěnovali pozornost. K snídani jsme měli vločky s marmeládou a ovocem a vychutnávali jsme si ji při pohledu na postupující slunce na stěně hory. Zároveň se jezero začalo víc a víc zbarvovat do modra. Po snídani se nám sice nechtělo, ale museli jsme se vrátit. Na cestě jsme potkali opět krávy a koně a cesta ubíhala rychleji, než nahoru. Jen nohy bolely více.

Dole, když jsme šli okolo vstupu na nás záhadně ukazovala ta paní, co nahoře rozhazovala rukama. Nevěděli jsme, co se děje, a tak jsme se zastavili u majitele pozemku, co hned k nám běžel. A víte co? Téhle paní se očividně nelíbilo, že nebyla u východu první nebo sama, a tak sdělila majiteli pozemku, že jsme u jezera stanovali.

Nevěřili jsme vlastním očím a řádně všem vysvětlili, že jsme opravdu nestanovali na místě, kde se stanovat nesmí, a že jsme měli “povolení” od místního. Majitel pozemku pochopil vysvětlení a už už chtěl vidět naše fotky, na které se moc těšil. Paní spadla huba a ne moc nadšeně odešla s prázdnou.

Neradi porušujeme pravidla, ale také neradi zapadáme do stáda. A co bychom pro krásné fotky neudělali, že.

Tak posuďte sami, stálo to za to?

Jak se sem dostat?

Autem:

Ruta 7 Carretera Austral do vesničky Cerro Castillo. Uprostřed vesnice je odbočka přímo na parkoviště, které se nachází pod vstupem do parku. Můžete zde stanovat nebo být ve svém obytném voze.

Veřejnou dopravou a stopem:

Autobusem z Coyhaique do Cerro Castillo nebo autobusem, který míří více na jih a poprosit řidiče, aby Vás zde vyhodil. Od vesnice budete muset projít na 6,3 km po silnici na západ, což vyžaduje trochu méně než 2 hodiny chůze. Před křižovatkou Estero Parada zahněte doprava 200 metrů.

Ceny:

4 denní trek okolo hory Cerro Castillo (který se doporučuje, jako dobrá příprava na okruh "O" v torres del Paine) vyjde na 25 000 pesos (718Kč), ovšem všechny peníze jdou přímo Národnímu parku a kempy jsou pro Vás zadarmo.

1 denní trek na vyhlídku k Cerro Castillo a přilehlému ledovcovému jezírku 18 000 pesos (527Kč), peníze nejdou Národnímu parku, nicméně vlastníkovi pozemku, přes který se musí přejít do Národního parku, který je zdarma.