Plán zní jasně. Zabalit se na rok. Zabalit se tak, aby krosna nebyla příšerně těžká a hlavně, aby se to do ní vešlo. Zdá se to velmi jednoduché a prosté. Ale copak já vím, co budeme potřebovat? Možná ani nejedeme na rok, možná pojedeme i na dýl. Chceme přeci ještě jet do Bolívie a Peru. A možná se vrátíme opět do Chile na turistická víza. Kdo ví. Ale pořád je to pro nás neprozkoumaný svět, a o to je rozhodování, co si vzít a nevzít těžší. Rovnou můžu zapomenout na věci, jako je žehlička na vlasy, fén, lak na nehty nebo i kondicionér. Vše se musí eliminovat. Ale kde začít?! Chile je země, kde jsou snad všechna možná podnebí. Tudíž jak teplo, tak zima. Hodně velká zima. Poradila jsem se s panem gůglem a zkusila vyhledat další cestovatele, kteří byli na Novém Zélandu nebo právě v Chile. Spousta z nich měla věci podobné, ale našlo se i pár odlišností. Nejvíce odlišností bylo v hygieně, lékarničce a outdoorovém vybavení. Jsou cestovatelé, kteří nejsou vybíraví, ale jsou i tací, co by bez prášku na rýmu nevyšli z domu. My jsme ti nevybíraví. Nevadí nám pár dní se nesprchovat nebo, pokud k tomu dojde, si počůrat ránu (ovšem doufám, že se to nestane). Já jsem začala hygienou.
Hygiena
Musela jsem zredukovat vše, co šlo. Šampon a sprchový gel jsem našla v Yves Rocher. Dělají maličké balení, které vydrží stejně tak, jako to velké a je dokonce z přírodního materiálu, tudíž neškodí životnímu prostředí. A navíc má velmi šikovný uzávěr, co Vám sám "nadávkuje" potřebné množství. Ústní hygiena nebyla snadná, protože já nemám zdravé zuby, a tak o ně musím o to víc pečovat. Šla jsem tedy na nákup. Když paní v prodejně viděla, co všechno jsem jí šoupla na pult, nestačila zírat. Počítala jsem jeden mezizubní kartáček na týden, tak jsem jí přinesla 55 mezizubních kartáčků (vzala jsem pár navíc, kdyby náhodou). Teď už vím, že to stačit nebude, protože mi je začal používat i můj muž. S tím jsem nepočítala. Nevadí, snad je najdu někde v drogerii v Chile. Samožřejmě jsem vzala zubní kartáčky (plus dva náhradní) a zubní pastu. Nějaké ty nůžtičky a kleštičky na nehty a obočí (přeci musím aspoň trošku vypadat). Co jsem si ale neodpustila jsou krémy na obličej, aby byla pleť řádně hydratována. Budeme v prostředí, kde pleť dostane pořádně zabrat. Mám svůj oblíbený krém z Řecka na bázi olivového oleje, který je ručně vyráběný na ostrově Korfu. Ručně sbírané olivy, lisované za studena, spojené dohromady s potřebnými bylinkami. Nemůžu si ho vynachválit. Kdyby mi náhodou došel, zakoupila jsem ještě extra hydratační krém z Yves Rocher. Aby se mě náhodou nějaká ta puma nebo alpaca nelekla, přibalila jsem si alespoň jednu řasenku a tužku na oči. Nějaké tampony a vložky (ale ty se dají koupit kdekoli), je přeci jen nutnost každé ženy. Páťa si přibalil pár krémů s kortikoidy na svůj nemocný prst (ekzém) a tím naše hygiena končí.
Lékárnička
Pokud si nevíte rady, co je potřeba za léky a produkty na cestování, tak Vám doporučím lékarnu BENU, kde pracují šikovní farmaceuté, kteří Vám rádi pomohou s výběrem právě pro Vás. Určitě nezapomeňte na Vaše osobní léky a nebojte se oznámit lékaři, že na určitý čas odjíždíte. Rád Vám vyhoví a Vy alespoň budete mít klid, protože v cizině je občas problém některý z léků sehnat. Lékárnička má v sobě přesně to, co je třeba k podání první pomoci. A pokud nevíte, jak první pomoc zahájit, či jaký obvaz použít, opět Vás odkáži na pracovníky lékárny BENU nebo můžete využít nového projektu BENU INTERNETOVÁ LÉKÁRNA a vše zařídit z pohodlí Vašeho domova! Co se týče očkování, byli jsme odkázáni očkovací centrum v HK. Když jsme ale viděli, jaký koktejl nám chtějí dát, raději jsme odešli. Dámy, se kterými jsme jednali, byly neuvěřitelně neodbytné a podle nich je očkování proti tyfu, vzteklině, žluté zimnici, záškrtu, spalničkám, příušnicím, chřipce, choleře a já ještě nevím proti čemu všemu, nezbytně nutná záležitost. Nechali bysme tam desítky tisíc a dámy by si mnuly rukama. Způsob, jakým to do nás hustily, byl nadmíru otravný. V čekárně byl dokonce pán, který jel na dva týdny do Vietnamu a do něj napíchaly ještě větší koktejl. My jsme v Asii byli dvakrát a ani jednou jsme se nenechali očkovat. Je to hlavně byznys, který my nechceme podporovat.
Oblečení
Počítala jsem s proměnným počasím, ale hlavně se zimou. Jelikož jsem opravdu zimomřivá, musím se dle toho zařídit. Zabalila jsem si dokonce tak, že v Riu a v Santiagu, kde je momentálně 30 stupňů, chodím v triku s dlouhým rukávem a legínách, protože jsem si omylem vzala jen jedno tričko s krátkým rukávem a jedny šortky. Většina věcí, jak vidíte, je od značky Hannah. Díky nim jsme si mohli vybavit většinu věcí a propagovat tak českou kvalitu. Právě díky Hannah Grantu máme kvalitní vybavení, na které se můžeme spolehnout. A jak se to vlastně stalo? Během měsíce, co jsme byli v ČR a běhali po úřadech, jsme si usmysleli, že by nebylo na škodu napsat některým společnostem o našem nápadu, a kdo ví, třeba se bude líbit! U spousty společností jsme přišli s křížkem po funuse, ale lidé z Hannah Grantu se toho nebáli a pozvali nás do Plzně. Vyslechli si náš příběh a nabídli nám spolupráci! No srdíčko úplně zajásalo! Už se těšíme, až vše vyzkoušíme. Co jsem si teda všechno vzala sebou?
Boty - pohorky, sandále, tenisky, žabky
3x mikina
4x termotriko
3x termokalhoty
1x punčochy
1x nepromokavé kalhoty (šusťáky)
2x sportovní kalhoty
1x vesta
1x kraťasy
2x teplá čepice + 1x kšiltovka
3x šátek + 1x čelenka
3x teplé ponožky do pohorek
1x nepromokavá bunda
1x teplá bunda
1x větrovka
7x tričko (6x s dlouhým rukávem, 1x s krátkým rukávem - já hloupá!)
2x plavky
1x tepláky
3x sportovní podprsenka + 1x normální podprsenka
spodní prádlo + trenýrky na spaní od nejlepší kamarádky nesmí chybět
1x ručník
1x čelovka, vak na vodu, lahev, zápisník, průvodce, fotoaparát, stativ, objektiv, počítač, externí nabíječka, nabíječky na telefony, sluchátka, náhradní baterie, sirky, zapalovače, sluneční brýle, externí disk
Outdoorové vybavení
Tak to byl pro nás trošku oříšek. V Patagonii je opravdu větrno a náš stan byl nevyhovující. V noci může teplota klesnout pod nulu, takže spacáky jsou pasé taky. Díky značce Hannah byl náš problém vyřešen. Je vidět, že tým Hannah je na správném místě, protože přesně věděli, jaké spacáky a jaký stan potřebujeme. Veškeré vybavení nám bude zasláno na adresu v Chile, nejspíš Pichilemu, kde se zdržíme alespoň tři týdny, abysme se naučili španělsky. A taky zkusili surf! Protože je období Vánoc, zásilka pro nás bude malým Ježíškem. Jde hlavně o stan, trekové hole, karimatky, spacáky a batoh na denní treky.
Tak a teď to všechno dát do krosny. Myslím si, že takhle narvaná krosna ještě nikdy nebyla. Praskala ve švech. Využili jsme každičké místo, takže kdyby nám snad chtěli něco ukrást z bočních kapes, našli by akorát tak ponožky. Je docela těžké se sbalit na jeden rok do jedné krosny. A ještě jet do země, od které nevíme, co čekat. Na ambasádě nám vysvětlili, že se v Chile nemusíme bát, jelikož to není země jako jiné v Latinské Americe. Chile mělo podobnou historii jako my. A jeho vzrůst je opravdu velký.
Dokonce se sem stěhuje mnoho lidí z okolních států - Venezuela, Kuba nebo Haiti. Setkali jsme se s mnoha přistěhovalci, kteří sem přišli za lepším životem. Co je ale zvláštní fakt ... nesetkali jsme se ještěs Chilanem, který by byl v Patagonii. Vždy, když se s některým z nich dáme do řeči, nevěří svým vlastním uším, že jsme přijeli na rok za přírodou, turistikou a prací. Pokrčí vždy rameny, udiveně se podívají a řeknou: "Ale proč? Vždyť tu nic není!" A ani neví, co mají přímo pod nosem. Chilani totiž nesní, jako my, o Patagonii, ale o Evropě. Jejich snem je navštívit Řecko, Itálii a nebo třeba i Chorvatsko.
Jestli jsme něco zapomněli?
Myslím si, že určitě! Ale Chile není v době kamenné a dá se sehnat vše. A nebo prostě slevíme ze svých nároků. Slevit z našich nároků musíme tak, jako tak. Náš domov bude na 4 kolech a bude ještě zábava řešit denní život.
Comments