Jednoduchá, velmi chutná a sytá svačinka
Dostala jsem hlad. Nebo ne hlad, jako spíš chuť. Na něco dobrého, ale nevěděla jsem přesně na co. A hned mi do hlavy skočil nápad - Humitas! Vzpomněla jsem si na ně, protože, když jsme byli S Páťou na marketu, viděli jsme s nimi stánek, a hned je zkusili. Humitas jako takové znám již z Anglie, kde se podávali, jako příloha k jídlům v restauraci s názvem Las Inguanas. Byla to má nejoblíbenější příloha, ale nevím proč, vypařila se mi z hlavy. Trklo mě to zpátky až zde.Sama jsem se i pozastavila nad tím, jaktože jsem si je nepřipravila již dávno. Ale když jsem tu přílohu viděla, bylo mi jasné, proč.
Humitas je obvyklé jídlo nejen v Chile, ale v celé latinské Americe. Každá země má pro ně jiný název a i jiný recept. Někdo je má rád slané, někdo sladké. V Chile jsou hlavní přísady kukuřice, neboli choclo, cibule a bazalka. V argentině ještě do humitas přidávají mléko a sýr. Není jasné, kde humitas vlastně vznikly, ale je jasné, že si je každý přivlastňuje. Ale říká se, že vznikly na území And. Původně, když se Inkové snažili sjednotit národy, vařili jídlo, kterému se říkalo “jumint’a”. Bylo připravované v peci, které se řikalo “panchamanca” a podáváno s mnoha druhy zeleniny a masa. Dnes se jí jako hlavní jídlo, hlavně se salátem, který je specifický pro Chile nebo jako svačinka. Já je miluji namazané na chlebu a posypané kořením s čerstvými bylinkami.
Doba přípravy:
60 minut
Počet porcí:
10 porcí
Suroviny:
10x Kukuřice
1x Cibule
Půlka česneku
Bazalka a oregáno
Merkén, sůl a pepř
Olivový olej
Vařila jsem pro celou rodinu, jako poděkování za možnost je nejen poznat, ale i se naučit novým věcem. Kukuřice, které jsou koupila na trhu byly opravdu velké, takže pokud vaříte jen pro dva, budou Vám stačit 3 velké kukuřice nebo 4 malé.
Postup:
Nejdříve Vám napíšu základní postup, tak, jak se správně humitas dělají, a poté Vám poradím jak se tomuto náročnému a zdlouhavému postupu vyhnout, ale je samozřejmě jen na Vás, který zvolíte. Já, jelikož jsem začala vařit v 11h večer, jsem neměla jinou možnost, ale i ten složitější postup jsem zkusila.
Oloupeme si kukuřici. První listy, které jsou špinavé, vyhodíme. Ostatní se pokoušíme trhat tak, abychom je nepotrhali a zůstaly tak krásně velké a dáme si je na stranu. Do nich se pak humitas balí. Když máme kukuřice oloupané, začneme krájet klasy okolo tvrdého prostředka, abychom okrájeli zrna. Mě se to nejlépe dělalo v pekáči, který je dostatečně velký na lítající zrníčka.
Poté musíme zrna rozmixovat. Vznikne nám zajímavá hmota, která připomíná jídlo ze školních jídelen, ale nebojte, nebude to tak napořád. Klidně přizvěte pomocníka, který Vám pomůže mixovat a Vy si můžete mezitím připravit cibulku s kořením. Celou cibuli si nakrájíme na malé kostičky a hodíme na pánvičku. Přidáme nakrájený česnek a smažíme dozlatova. Při smažení můžeme přidat jakékoli koření, které máte rádi. U humitas se chutím meze nekladou. Já jsem přidala oregáno, bazalku, sůl pepř a můj milovaný merkén. Vše zamícháme a dáme do již umixované kukuřice. Tak a teď, pokud jte si mysleli, že ta nejhorší část je za Vámi, přichází další legrace. A to zabalit naše humitas do listů, které jsme si odložili na začátku.
Buď můžete listy skládat do kříže, ale to je spíše pro malé humitas, nebo položit jeden list vodorovně a na něj pak 4 listy svisle. A to - dva listy vedle sebe, aby spodek kukuřice byl uprostřed vertikálního listu a naproti pak další dva. Naplníme směsí - cca 2 lžíce a můžeme začít skládat. Složíme nejdříve listy svislé, a poté přes ně ten vertikální. Takto zabalenou taštičku omotáme špagátkem nebo si utrhneme kousek listu a omotáme listem. Každý balí humitas jiným způsobem, takže pokud najdete jednodušší, nebojte se ho použít. Takto zabalené taštičky se pak vaří ve vodě 30 - 40 minut nebo se mohou připravit na páře. Pokud nemáte hrnec, který by Vám vaření na páře umožnil, můžete si stonky kukuřice dát na dno Vašeho hrnce, zalít vodou, ale ne tak, aby byly stonky ponořené. Na ně pak položíte taštičky a opět kolem 30 - 40 minut dusíte.
Když jsem viděla, jak mi to hrozně jde, zjistila jsem, že budu v kuchyni tímto tempem do 5 do rána. Naštěstí přišla Kate a ukázala mi fígl. Celou směs jsem mohla hodit na plotnu a uvařit. Jaké vysvobození! Nevadilo by mi připravit taštiček pár, ale když jsem viděla tu hordu v hrnci, bylo by taštiček asi tak 50. Tento způsob je i rychlejší, takže se směs vaří kolem 20 minut. Ale musíte míchat. Michat, míchat a míchat. Neustále. Od samého začátku vaření, až do konce, a ještě chvilku potom, aby se humitas nepřipálily, neměly by dobrou chuť. Hmota se Vám začne více a více zahušťovat, takže ke konci musíte u míchání zabrat. Aspoň nemusíte do posilovny. Tu správnou chuť také poznáte. Zkuste si humitas během vaření. Jsou takové moučné. Když jsou hotové, moučná chuť zmizí. A to je právě ten moment, kdy máte hotovo.
Jak jsem již psala, humitas můžete jíst jako hlavní jídlo. V Chile ho jedí s tradičním salátem - rajčata, červená cibule, olej a ocet. Nebo se může podávat jako příloha jako je například bramborová kaše. A nebo si můžete humitas namazat na chleba či bagetku. Tak je mám nejraději. Vždy si je dám do malé mističky, zakápnu troškou olivového oleje a přidám mé oblíbené koření.
