Aneb nudlovo-fazolová polévka
Fazole s nudlemi je tradiční pokrm chilské kuchyně. Může být buď jako polévka nebo jako příloha. Název pokrmu je odvozen od slova riendas, které znamená otěže. Porotos con Riendas bylo jídlo podávané rolníkům, kteří pracovali s koňmi. Jídlo, které se zrodilo na vesnici a které je bohaté na přísady, vyskytující se nejvíce v chilských vesnicích. V dobách, kdy nebylo moc jídla se muselo vyjít i s málem, a tak se mnohdy používaly přísady z prasete, koní či krav, jako například kůže, škvarky nebo játra. Dnes se připravuje hlavně s klobáskami "Longanisas", které jsou domácí a dodávají pokrmu ten správný šmrnc. Pokud jste vegetariáni, vynechejte klobásku a máte skvělý nutričně bohatý pokrm.
Doba přípravy:
60 minut
Počet porcí:
4 porce
Suroviny:
1x cibule
2x mrkev
1x červená paprika
Bílé fazole - půlka balení
Tykev velkoplodá - 1/8
Špagety - 1/4 balení
sůl, pepř, merkén
Postup:
Fazole si připravíme dle návodu. Obvykle se nechají přes noc namočené ve vodě. Poté je usušíme a nakrájíme si cibuli, kterou následně osmahneme na oleji a opepříme. Jakmile má zlatavou barvu, přidáme fazole a 5 minut za občasného míchání podusíme. Mezitím si nakrájíme zbylou zeleninu. Tedy papriku, mrkev a tykev. Všechnu zeleninu, kromě tykve si nakrájíme na malé kousky. Tykev nakrájejte na větší, já jsem udělala tu chybu, že jsem ji nakrájela na moc malé, a pak jsem měla problém ji řádně rozmačkat, protože se špatně "chytala".
Jakmile uběhlo pár minut od přidání fazolí, je na čase přidat zbylou zeleninu. Vše smícháme dohromady, přidáme sůl (půlka vařečky), více pepře a "merkén", což je uzená červená pálivá paprika s koriandrem a solí. Vše řádně zamícháme a přidáme vodu tak, aby vše bylo ponořené. Záleží, jak chcete tento pokrm podávat. Může se buď jako polévka, nebo jako příloha. Já jsem naplnila hrnec ingrediencemi natolik, že mi moc místa na vodu nezbylo, a to ještě nepřišla řada na těstoviny :) Takže mi vzniklo husté, ale vydatné jídlo.
Takto vaříme cca 40 minut nebo až budou fazole měkké. Pak přidáme těstoviny - špagety, linguine, či tagliatelle. Výběr je na Vás, ale aby to byly správné "otěže", měly by to být těstoviny dlouhého typu. Vše zamícháme a vaříme tak dlouho, kolik je napsáno na obale těstovin. Během vaření můžeme začít "drtit" tykev. Vezmeme si vařečku a pěkně kostku tykve a rozmáčkneme ji o stranu hrnce - už asi chápete, že s malými kostičkami to moc nejde, ale chybama se člověk učí. Takto se pokusíme rozmáčknout všechny kostky. To nám lehce zahustí pokrm, ale hlavně dodá správnou barvu. Jakmile jsou těstoviny uvařené, a tykev rozmačkaná, můžeme podávat!
Vlastně ... NE! Málem bych zapomněla na delikatesní tečku!
Longaniza!
Klobáska velmi podobná chorizu. Nejčastěji se longaniza jí během barbecue, kde se nepoužívají žádné "obracečky" a tak podobně. Vše se obrací rukou a většinou se používá grepové dřevo, aby jídlo mělo tu perfektní chuť. V Chile, ať je zima nebo teplo, při jakékoli události nebo příležitosti se připravuje barbecue. Nečekejte ale, že je to velké barbecue s mnoha druhy masa nebo zeleniny. Většinou Vám Chilean při barbecue řekne, ať si svou zeleninu strčíte kam chcete, ale hlavně ne na jeho gril. Když se griluje longaniza, často je připravována jako choripán. Název sám napovídá - chori (chorizo) a pan (křupavá houstička). Longaniza se vloží do houstičky a je podávána s majonézou, česnekovým dresinkem, avocádem nebo hořčicí.
Longanizu si nakrájíme na kousky a osmahneme. Posypeme jimi Porotos con Riendas a hurá ke stolu! Té vůni a chuti nikdo neodolá!
Porotos con Riendas můžete podávat místo s klobáskou, i se smaženým vajíčkem, vepřovou kotletou nebo hovězím masem. Talíř, jako tento, je neuvěřitelně bohatý na sacharidy, bílkoviny, vlákninu a vitamíny (teda, když nepočítáme tu klobásku - ta je přeci bohatá na všechno - hlavně na tuky). Jako asi každý z nás, jsem se dlouho stranila přípravě luštěnin. A to hlavně z důvodu školních jídelen. A také nadýmání. Díky své kamarádce, která je vegetariánka z "masité" rodiny, jako já, se musela naučit připravovat pokrmy, které jsou bez masa. Opakovala mi pořád dokola, že luštěniny jsou zdravé, lehké na přípravu a velmi chutné, a ne vždy to musí být jídelnová šlichta. A měla pravdu! Ano, luštěniny se musí namočit na 12 hodin, a pak vařit 40 minut (jak které), ale my pro to mnoho neuděláme. Jen je nasypeme do misky nebo hrnce a přidáme vodu... To není zas tak složité. Důležité je na to nezapomenout. Pokud máte jídlo velmi husté nebo zbylo, ale nejste si jisti, zda Vám to bude stačit, přidejte vodu. Mě se druhý den nechtělo vařit, a tak jsem jen přidala vodu a jako "přílohu" k polévce jsem rozpekla bagetku s názvem "marragueta".
